Chcete univerzální tip na Den matek? Jo, taky jsem si až na poslední chvíli uvědomil, že už zase bude druhá květnová neděle. O podobě dárku mám ale docela jasno.
Každá máma je jiná, co si budeme říkat. Moje každopádně nejvíc ocení čas. Společný, samozřejmě. A po třiceti letech praxe si troufnu hádat, že ani ta vaše nebude proti. Jasně, když k tomu přidáte kytici, čokoládu a letenky na Kanáry, určitě se neurazí, ne vždy to ale musí být o velkých gestech.
S mámou se nevídáme často, náš společný den přesto už od mého dětství vždy začíná stejně, snídaní. Vlastně abych byl přesný, začíná otázkou: „Dáš si čaj?“ Je jen řečnická, protože voda už je obvykle uvařená a konvice nakloněná nad šálkem. „Zelený, děkuju.“ Bez ohledu na to, co podnikneme potom, společná snídaně je naše pouto, které celý den odstartuje. Sedíme u stolu, povídáme si, řešíme problémy, mlčíme. Někdy se taková situace zopakuje i několikrát za den, jen míchaná vajíčka nahradí dezert. Čaj zůstává.
Je to jednoduché. Možná si dokonce řeknete, že na tom vůbec nic není, ale pokud už dávno nežijete s rodiči ve společném domě a třeba ani v jednom městě nebo kraji, mají takové okamžiky o to větší váhu.
„Když mi bylo 5 let, máma mi říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem ‚šťastný‘. Řekli mi, že jsem nepochopil zadání, a já jim řekl, že oni nepochopili život.“ — John Lennon
Říkám si, jak to asi probíhalo ve starém Římě… Slavnosti matek koneckonců drželi už tehdy. Jaké dary asi domů nosili synové a dcery v době velkého Caesara? V historii bychom našli spoustu různých oslav a dnů věnovaných matkám. Jejich moderní varianta se každopádně slaví až od roku 1907. Díky Anně Marii Jarvisové, která tuto tradici založila především na počest své matky, která sama za práva matek bojovala.
Dnes se Den matek oslavuje po celém světě, obvykle ve stejný den jako u nás v Česku, existuje ale taky mnoho výjimek. Norové třeba začínají už druhou neděli v únoru, v Bulharsku nebo Rusku dávají přednost 8. březnu, holt síla MDŽ, a třeba v Argentině čekají téměř až na konec října. Jiný kraj, jiný den, myšlenka je ale všude podobná — potěšit mámu, poděkovat.
Občas zkrátka není třeba vymýšlet nic složitého. Darujte společně strávený den. A mějte ráno připravený čaj.
Dám vám pár tipů, které teď letí u nás:
- Sweet Orange (černý čaj) — Pomeranče u mě vždy přebíjely citróny. Jestli to máte stejně, neváhejte ochutnat.
- Bio Sencha (zelený čaj) — Japonsko je moje srdcová záležitost, kterou jsem nakazil i zbytek rodiny.
- Rooibos Masala Chai (rooibos) — Moje velká slabost. Vsadím se, že vás dostane už ta vůně.
- Honey raspberry (ovocný čaj) — Sladký zub jsem zdědil právě po mámě, proto špetka medu s malinami nemůže uškodit. Žádný cukr navíc, pochopitelně.
- Bio matcha Aiko (zelený čaj) — Uznávám, že tuhle směs používáme hlavně na přípravu dezertů, ale ty se k čaji hodí, takže se to počítá.