Úchvatná tokijská výstava, která nezná hranice

autor Daniel Šácha

Když o Japonsku přednáším a dojde čas na dotazy, tradičně se začneme věnovat doporučením. Kam zajít, co ochutnat, kde je nejlepší tohle nebo tamto… Obvykle vybírám podle zájmů daného tazatele. Jedno místo k navštívení ale poslední roky radím všem bez výjimky — neskutečnou interaktivní výstavu v Tokiu, kde se rozplynou vaše tradiční představy o tom, jak vypadá muzeum.

„Toulejte se, zkoumejte a objevujte v jednom světě bez hranic,“ říká oficiální slogan digitálního muzea Borderless, za kterým stojí japonské kreativní studio teamLab. Tato atrakce není zdaleka první z jejich počinů, rozhodně má ale největší dopad. Podle Guinnessovy knihy rekordů se dokonce krátce po svém otevření v létě 2018 stalo nejnavštěvovanějším muzeem věnovaným jednomu umělci nebo skupině na světě. Téměř 2,3 milionu návštěvníků za rok (o 200 tisíc více než Van Goghovo muzeum v Amsterdamu). Úctyhodné. A za sebe taky dodám, že rozhodně zasloužené.

Někteří lidé trefně říkají, že navštívit toto muzeum je jako vstoupit do mysli dítěte nebo člověka, který je pod vlivem omamných látek. Ten popis je docela přesný. Je to barevný chaos, krása, nostalgie, budoucnost. Nepochybuju, že si zde každý najde to svoje. Hlavní motiv, který ale jednoznačně převládá, je příroda. Voda, zvířata a květiny. Většina věcí, které uvidíte, jsou navíc čistě digitální, vytvořené v počítači a promítané na stěny kolem. Kouzlo je ale v tom, že mnoho projekcí reaguje na váš dotek a pohyb, takže v reálném čase měníte a utváříte zážitek nejen pro sebe, ale i ostatní lidi v prostoru. Zajíc vás začne pronásledovat, moře se rozbouří, hejno ptáků se rozletí. Pokud máte aspoň trochu kreativní duši, věřím, že se budete cítit jako v říši divů a ani na chvíli vás nenapadne, že se vlastně dotýkáte jen holých stěn v prázdné místnosti.

Hned na úvod musím mimochodem říct, že spousta digitálních atrakcí se bohužel nedá lehce zachytit na fotkách (minimálně na těch mých) a proto jsem vybral hlavně ty prostorové. Jsem si ale jistý, že i ty vás dostatečně nalákají.

Vizuální mistři z Japonska

Studio teamLab založil společně s několika přáteli Tošijuki Inoko. Jeho cílem bylo vytvořit prostor, nebo možná lépe řečeno laboratoř, která by skrze nové umělecké experimenty zkoumala, co pro lidi znamená svět. Tým tvoří pestrá skupina odborníků, umělců, programátorů, počítačových animátorů, matematiků a architektů. Svou první výstavu uspořádali v roce 2011 v Tchaj-peji a docela brzo navázaly další — v Paříži, Helsinkách, New Yorku, Melbourne nebo třeba Pekingu.

Tokijské atrakce přišly na řadu v roce 2018 a od samého začátku budily úžas, který se rychle šířil po všech sítích. Píšu atrakce, protože studio na umělém ostrově Odaiba v tokijském zálivu vlastně otevřelo muzea hned dvě. Jedno mělo být stálé (Borderless) a druhé dočasné (Planets).

Uzavření toho menšího se ale neustále posouvá, možná i vinou světové pandemie, a já bych se vůbec nezlobil, kdyby výstava vydržela mnohem déle. Zatímco totiž Borderless do velké míry staví na vizuálním vjemu, výstava Planets přidává i dotekovou složku. Už na samotném vstupu jste třeba vyzváni, abyste si ve skříňce odložili boty a vyrazili zkoumat výstavu bosky. Proč? Protože velká část se odehrává ve vodě a hned na startu kráčíte vstříc malému vodopádu. To prostě chcete zažít.

Planetární výstava je co do průchodu spíše přímočará — vstoupíte a volně přecházíte z jednoho prostoru do druhého. Z vody plné virtuálních ryb mezi obrovské balóny až do rozkvetlé zenové zahrady. Digitální zahrady. V Borderless oproti tomu žádné cesty neexistují. Můžete se sice nechat vést průvodem zvířat, který pochoduje kolem stěn, ani ten vás ale nedovede všude a tak musíte objevovat a hledat. Sám jsem na některé atrakce narazil až po hodině bloudění a do dalších místností, jako je třeba ta s lampiony na úvodní fotce, jsem se dokonce musel nechat nasměrovat průvodkyní, která na lidi v muzeu dohlíží. A to ani nemluvím o obrovském ptačím hnízdě, kam si můžete lehnout a tiše pozorovat nehmotné ptáky. Našel jsem ho jen náhodou.

U muzeí to nebývá vždy zvykem, v tomto případě ale rozhodně neprohloupíte, když si místo rezervujete s předstihem. V době, kdy jsem se chystal na návštěvu já, byly lístky vykoupené i na několik týdnů dopředu. Cena pro dospělého mimochodem vychází na cca 650 Kč.

Připravte si místo ve foťáku. Hodně místa…

I když se výstavy do nějaké míry prolínají, obě jsou natolik unikátní, že by byla škoda se o jednu z nich ochudit. Osobně jsem si program rozvrhl tak, že jsem dopoledne vyrazil prolézt menší Planety a pak skočil do světa Bez hranic. Hodiny přitom utíkaly jako minuty a sotva jsem se nadál, venku už zapadlo slunce (ono má taky větší z muzeí přes 10 tisíc m² a to už trochu času zabere).

Nejednou zůstanete někde dlouho a s otevřenou pusou stát a zírat, protože vás vizualizace uchvátí natolik, že se nebudete umět odtrhnout. A zároveň se budete na některá místa vracet. Tím, jak se projekce průběžně mění, třeba i vašim přičiněním, totiž napoprvé málokdy uvidíte vše. Já takhle několikrát lovil dva hopsající zajíce nebo průvod muzikantů. 

No a vůbec nejhorší to samozřejmě budou mít lidi, kteří rádi fotí. To už si klidně rovnou rozdělte výstavy do dvou dnů a připravte velkou kartu nebo uvolněte místo v mobilu, budete ho potřebovat. Já se hodně krotil a i tak jsem zmáčkl spoušť přinejmenším třistakrát. Přitom jsem ani nenavštívil vše. 

Co mi bohužel uniklo byla magická Borderless čajovna, kde vám v šálku vykvete digitální květina. A když čaj zvednete, abyste se napili, lístky se rozletí po stole. Na videích to vypadalo parádně. V nabídce jsou výborné zelené čaje z oblasti kolem Nagasaki. Podobné najdete i v nabídce Gringos&Tea (to abyste se mohli před cestou správně naladit).

Někdy si popravdě připadám jako ambasador, který do muzeí tvůrců z teamLab láká lidi za provizi. Bohužel ale žádnou spolupráci domluvenou nemám a tak mi musíte věřit, že je mé nadšení upřímné. Možná to bude i tím, že mě po mnoha návštěvách klasická muzea už trochu nudí a o to víc dokážu ocenit, když je výstava něčím jiná a dokáže vás skutečně vtáhnout a zapojit, jako se to povedlo v tomto případě díky digitálním projekcím a chytrému využití prostoru. Žít dlouhodobě v Tokiu, byl bych tam nejspíš pravidelným hostem — i díky tomu, že se atrakce průběžně rozšiřují a přidávají nové zóny. Japonsko už se nám snad ale brzy znovu otevře a tak budeme moct nejen tyhle krásy zase objevovat všichni.

Těším se!

Abych nezapomněl… Nejnovější zprávy říkají, že se výstava Borderless v srpnu 2022 na pár měsíců uzavře, protože se bude přesouvat do nových prostor blíže centru města. Znovuotevření je v plánu na rok 2023. Prý bude lepší a větší. To si snad ani neumím představit.

PS: Upozornění pro dámy. Spousta místností pracuje se zrcadly, které bývají i na zemi. Brát si krátkou sukni (možná jakoukoliv sukni), proto nemusí být ta nejlepší volba 🙂

0 komentářů
0

Mohlo by se vám také líbit

Napište komentář

* Používáním tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a zpracováním vašich dat na tomto webu.