Plánujete si navzdory pandemii cestu do Japonska a chcete ochutnat to nejlepší, co nabízí? Mám pro vás jednoznačný tip, jeďte do Ósaky. Ne nadarmo se tomuto městu přezdívá Tenka no daidokoro neboli Kuchyně země.
Kdybych si měl v Japonsku zvolit některé město za svůj domov, nemusel bych dlouho přemýšlet — je to Ósaka. Právě tam jsem začal svou první expedici, ochutnal první rámen, spal v prvním hotelu lásky… Nevědomky, přísahám. Mám zkrátka jen ty nejlepší vzpomínky a pokaždé, když se do země vracím, strávím v Ósace přinejmenším pár týdnů.
Moje láska má mnoho důvodů. Lidé v Ósace jsou pohodáři a mají skvělý smysl pro humor, taky odsud pochází řada japonských komiků. Má přímo perfektní umístění, vlakem se velmi rychle a snadno dostanete do Kjóta, Nary, Kóbe i na Kójasan. A ano, jak jsem prozradil hned v úvodu, v Ósace se prostě skvěle vaří. Takojaki, okonomijaki, kušikacu, fugu, jakisoba… Je toho spousta, stačí si vybrat.
Zatímco v jiných městech mám poznačené jednotlivé podniky, v Ósace jsou to obvykle celé ulice nebo čtvrti. Jedno takové místo vám chci představit v tomto článku, Kuromon Ičiba neboli trhy U Černé brány.
150 důvodů k radosti
Pokud je Ósaka kuchyní Japonska, tak trhy Kuromon Ičiba jsou kuchyní Ósaky. A jsou rovněž jedněmi z nejstarších trhů ve městě, ne-li těmi vůbec nejstaršími. Sám jsem na ně přitom narazil spíše náhodou, když jsem po dvoudenní izolaci na hotelu kvůli tajfunu potřeboval na vzduch a za jiným než baleným jídlem.
Trhy U Černé brány si své místo drží už 120 let. Oficiálně byly založeny v roce 1902 a jméno údajně dostaly podle skutečné černé brány, kterou se vcházelo do vedle stojícího chrámu Enmjo-dži. Chrám ale spolu s bránou o 10 let později shořel při velkém požáru a jediné, co ho dnes připomíná, jsou právě trhy. Původně mimochodem sloužily hlavně profi kuchařům, kteří zde sháněli ingredience na vaření.
Podobně jako řada dalších tržišť tohoto typu je i Kuromon kryté, takže na jídlo můžete vyrazit, i když počasí jiným vycházkám zrovna moc nepřeje.
Na asi 600 metrech, jo, je to fakt velká ulice, najdete zhruba 150 stánků a obchodů nejen s pouličním jídlem, ale i oblečením, domácími potřebami a tak vůbec. Prostě jako za starých časů. Dnes k tomu navíc přibyly i restaurace a kavárny.
Přehled jednotlivých podniků mimochodem najdete online. Trhy Kuromon Ičiba totiž mají vlastní webovou stránku i profil na Instagramu.
Některé zdroje uvádí, že v místě konání Kuromon Ičiba fungovaly už v roce 1822 rybí trhy.
Ryby, dejte si čerstvé ryby!
Oficiální zdroje říkají, že mezi rybami na „černém trhu“ nejvíce frčí štika (v létě) a delikátní fugu (hlavně v zimě). Mým osobním favoritem ale byli krabi a velké mušle, které sice normálně nevyhledávám, jenže zastávám názor, že zkusit se má vše. Někdy k neprospěchu mého žaludku.
I kdyby vám ale náhodou ryby a jiné plody moře nejely, nemusíte se bát, že byste si nevybrali. Nabídka je přepestrá. Pochutnat si můžete na prvotřídním hovězím, čerstvém ovoci na špejli, tradičních sendvičích, parádně našlehané mačči (tu mimochodem koupíte i u nás), nebo si jen dejte jedno vychlazené pivo a vydejte se volným krokem načichávat tu paletu vůní. Sušené, smažené, čerstvé i vařené. Až jde hlava kolem.
Možná vás teď napadá, no jo, ale když jsou ty trhy populární, to ony budou i plné lidí. Nebudu vám to malovat na růžovo, máte pravdu. Některé dny se tady protočí až 30 tisíc hladových krků, což není nic příjemného.
Podle místních se nápor turistů projevil i na cenách, které šly v posledních letech nahoru, a sami sem už tolik nakupovat nechodí. Po opětovném otevření hranic by se to ale mohlo změnit. A kdyby náhodou ne, trhy jsou otevřené každý den a čím dříve za jídlem vyrazíte, tím větší je šance, že nebudete muset stát ve frontě. Začíná se obvykle mezi 8-9 ráno a zavírá naopak po páté večer.
Jedno malé upozornění. Až si koupíte něco k snědku, nebrzděte provoz a stoupněte si někam na kraj nebo ke stolečku. Zdá se to jako samozřejmost, ale na místě zjistíte, že bohužel není.
Dostat se na Kuromon můžete několika způsoby a ten nejjednodušší je vystoupit na stanici metra Nipponbaši, od které to budete mít doslova jen pár kroků. O něco delší procházku si pak můžete udělat ze známé stanice Namba. V takovém případě vám cesta zabere asi 10 minut, což ale vůbec není na škodu, získáte totiž dostatek času si pořádně povolit opasky. A to se bude hodit, uvidíte.
Přeji dobrou chuť!
